ADÉLA BOUDÍKOVÁ

Kdy a v jakém klubu jsi s lyžováním začínala a jaké byly tvé další kroky?

Pocházím z vesničky 10km od Jablonce nad Nisou, ale paradoxně jsem začala lyžovat až na vysoké škole v oddíle VSK Humanita Praha, kde mě vedla Eva Šeflová. Postupně jsem se zlepšovala, a tak jsem se přidala na dva roky do Ski klubu Jablonec, kde jsem se seznámila díky Janovi Háskovi se systematickým lyžařským tréninkem. Nyní žiji a trénuji v Novém Městě na Moravě.

Kdy a proč ses rozhodla jezdit dálkové běhy?

Právě lyžařské maratony, které jsou otevřené pro všechny lyžaře, byly mými prvními lyžařskými zkušenostmi. Snad úplně prvním byl Vasův běh, který jsem jela jako náhradnice za nemocnou kamarádku. Stále nemám perfektní techniku, zvláště se stylem volnou technikou se peru, a ani výkonností jsem se nedostala na takovou úroveň, abych se dostala do národního týmu. Lyžování mě bavilo a chtěla jsem v něm dál pokračovat. Věřím tomu, že když jsem začala se sportem tak pozdě, že stále mám kam se zlepšovat.

Co se ti líbí na dálkových bězích?

Líbí se mi přátelská atmosféra závodů. Vždy tam potkám přátele, s kterými si ráda popovídám nejen o závodě. Jinak si myslím, že jsou dálkové běhy pro ženy celkem náročné, ikdyž se nejede takové tempo jako v krátkých závodech.

Kdo je tvůj trenér, kde trénuješ a jaké tréninkové prostředky využíváš?

Poslední dva roky jsem si tréninky plánovala sama, ale už jsem chtěla nějakou změnu, tak mi od loňska píše tréninkový plán Jakub Opočenský. Se silovou přípravou mi občas pomáhá Jan Bulva. Trénuji v Novém Městě na Moravě, kde máme skvělé podmínky zejména na kolečkové lyže. Dále se věnuji především běhu a posilování. Ale potřebovala bych nějakého tréninkového partnera, s kterým bych se mohla hecovat.

Jaký je tvůj běžkařský sen?

Mojí motivací je vydržet co nejdéle s těmi nejlepšími.